texty písní

Žehnám

1) Srdce mé svírá bol, mrazí hněv,

sžírá mol ukřivdění a pak ke mně přijdeš

a držíš mě, tiskneš mě, duši mou

bolavou slovem mocným něžně mi halíš.

Šeptáš: ,,Odpusť, buď požehnáním.

Žehnej těm, kdo tvoje srdce raní.

Mám tě rád, nech lásku mou

proudit do suchých strání."


 

Ref.: A já, Bože můj, ve Tvém jménu

teď žehnám těm, kdo mi spílají,

žehnám. Slyš moje pokání, dávám

pryč zlobu svou, staré já.

Dávám zas prostor Tvým hodnotám, 

žehnám. Prosím, uzdrav zlomené.


 

2) Spoustu let říká svět: ,,Nech si 

u srdce led , rány chladí." A pak ke mně přijdeš

a klekám hned, taje led, rány mě 

bolí a pak se zhojí pod Tvojí dlaní.

Šeptáš: ,,Odpusť, buď požehnáním.

Žehnej těm, kdo tvoje srdce raní.

Mám tě rád, nechlásku mou

proudit do suchých strání."


 


 

Jsi má naděje

1) Pane, děkuji, že stojíš při mně, víš, jak má srdce uchopit,

když někdy ve mně náhle němé se krčí, křičí, Ty ho obejmeš, jsi štít.

Krví koupil jsi je, v plánech s ním denně počítáš.

Odlom všechny části, kde kamenné je,

vím, že místo jizev srdce z masa mi zas dáš.

Ref.: Ty jsi má naděje, svrchovaný Pán,

Ty jsi má naděje, můj král, jsi přístav v bouři, maják v moři,

jsi má naděje, jsi ve tmě svící, jsi má naděje, neměnný, milující.

Vím, kam můj život spěje, když jsi má naděje.

2) Tam, kde tápe, láskou zahrnuješ, když je chladné, dáváš poznání.

Když strachem, studem sotva bije, vcházíš, léčíš, slyšíš volání.

Dáváš touhy, plány, naplňuješ je přijetím.

Tvoje láska jde skrz všechny brány.

V Tobě může být i nepřátelům objetím.


 


 

Sklání se

1) Sklání se ke mně zas, otírá mi z čela prach,

Oděn v plášti světla stál zde mnoho dní.

Odvracel jsem od něj tvář, místo knih chtěl jsem slabikář.

Nad hlavou mi prostřel svoji skrýš, volal mě blíž.

Ref.: Tak už se neboj, už jsem tu,

nestráví tě zima z venku, nepozře tě sníh.

Převedu Tě přes propasti, vytáhnu tě z každé pasti.

Vyrytý jsi v dlaních mých.

2) Krůpěje seslané skrápí mé rty okoralé,

Déšť z nebeské plachty Bohem prostřené.

Zvedám se, drží mou dlaň, Jeho plášť na sobě mám.

Čistí každou špínu, každý hřích, tiskne mě blíž.


 


 

Nehledám poklady

1) Nehledám poklady, co svět mi nabízí, do svého víru mě stahuje,

za jeho úspěchy běhat přestávám, nevěřím, že mě miluje.

Slyším ho říkat: Udělám tě někým, kdo si zaslouží žít.

Ale já patřím Tobě, Ježíši, nejlepší je s Tebou být.

Ref.: Jsem zahalena Tvojí láskou, Tvá dobrota mi vlasy splétá,

na Tvou milost skládám hlavu, Tvoje věrnost mě obléká.

Jsem zapuštěna do Tvých skutků, Tvá dobrota mi víčka zvedá,

na Tvou milost skládám hlavu, Tvoje věrnost vždy blízko sedá.

2) Nechci mít základy na něčem tak vrtkavém, jako je lidské uznání,

Nechci jen bojovat a přít se se všemi, čekat na zásluh přiznání.

Nechci se prát o každé sladké slovo, každý lichotný hlas,

Vždyť já patřím Tobě, Ježíši, pokojem plníš mě zas.


 


 

Jako jsou hory kolem Jeruzaléma

1) Jako jsou hory kolem Jeruzaléma, tak, Hospodine, obklopuješ lid svůj.

Jako tenkrát do pustého chléva jednou jsi vešel v život můj.

Stejně jak tenkrát chtěl Tě král Herodes zabít, snažil se vládce světa mi Tě vytrhnout.

Ty jsi ale vítěz a v mém životě taky. Chci jen s Tebou v loďce života plout.

Ref.: Plujem dál, ty mou loďku řídíš, kormidlo otáčím v Tvůj plán.

Na Tvůj příkaz sítě do vod hodím, velký úlovek až sítě potrhá,

Velký úlovek až sítě potrhá.

2) Jako jsi mluvil s celníky a nevěstkami, tak se skláníš ke mně, k hříšníku.

Jako jsi uzdravoval lidi s nemocemi, i mně jsi hojil rány v hrudníku.

Jako jsi mluvil s lidmi o Bohu a nebi, tak i mně své slovo otvíráš.

Když jsi za mě zemřel a potom vstal z mrtvých, dal jsi pro mě ušít nebeský plášť.


 


 

Ukrytá v Bohu jsem

1) Ukrytá v Bohu jsem, patří mu noc i den,

Drží mě v náručí, vím, že jsem v bezpečí.

Na něho spoléhám, noci se nelekám,

Když mě zlý dohání, zas Bůh mě ochrání.

Ref.: Pošle anděly, budou mě nést,

má noha o kámen se nezraní.

Na cestách mě chrání a když jsem v Jeho dlani,

Zlý se vyplaší, vždyť patřím Ježíši!

2) V soužení je se mnou, je mojí pavézou,

co řekne, vždy platí, z ruky mě neztratí.

Každého k sobě zve a chystá nám nebe

a jeho řešení je mojí nadějí.


 


 

Večerní modlitba

1) Je večer a všichni už šli spát a já opět k Tobě poklekám,

co stalo se dnešní den, co bylo v srdci mém, Ti předkládám.

Tak moc mě mrzí mé myšlenky zlé, bojácnost i srdce kamenné,

každý můj dnešní hřích je jako pepř v ranách tvých, odpusť mi to, Pane.

Ref.: Já skládám všechnu naději v Tebe, to ty ses ke mně sklonil, tys mě slyšel.

Vytáhl jsi mě z jámy, z tůně bahna, nohy na skálu položil, do úst novou píseň vložil,

Haleluja, haleluja, haleluja, haleluja.

2) Dnes učils mě a radost jsi mi dal, mé srdce měnila a já se jen pral,

ty jsi však nepřestal, dál klidně držel mou dlaň a pomáhal.

Měj, prosím, stále v rukou blízké mé a najdi ty ještě ztracené,

ukaž jim cestu svou, prosím, ať jdou za Tebou, ty jsi mocný, Pane.


 


 

Když se k Tobě obrátím

1) Když se k Tobě obrátím, tak ze mě závoj padá,

který dosud kryl Tvou slávu a moc.

Nechci stejná zůstat, vím, a ta touha více žádá,

dokud poznávám Tě víc a víc.

Ref.: Ve dne kéž mi Hospodin svou lásku ukáže

a v noci kéž Jeho píseň se mnou zůstane.

Ve dne kéž mi Hospodin svou lásku ukáže,

Tak má modlitba stále zná, Bože můj.

2) Všechny hříchy mé jsi smyl, jdeš k tomu, kdo Tě hledá,

milost nabízíš a odpuštění.

Nechci stejná zůstat, vím, Ty jsi Ten, který mě mění,

dokud poznávám Tě víc a víc.


 


 

La la laj

La la laj, la la laj, la la laj.

/: La la laj, la la la la la laj laj laj, la la laj, la la la la la laj laj.

La la laj, la la la la la laj laj laj, la la laj la laj laj. :/

Pojďme slavit Boha, svého Krále, Jeho milost trvá stále.

Vždy mě chrání, před zlým brání, nikdy mě nezklamal.

1) Když Izraelci v cizí zemi k Bohu úpěli,

mocnými činy je zachránil, i nás vysvobodí!

2) Když Josefa prodali bratři a pak byl uvězněn,

Bůh na něj nezapomněl. I na nás myslí.


 


 

Uprostřed noci

1) Uprostřed noci v zákoutí stáje

chlapeček malý choulí se v slámě.

Napětí sytí krajinu tmoucí,

s nebe Bůh hledí do temné noci,

kde spí, Boží syn spí.

Andělé nebem krouží a pějí,

tisíce písní palmami chvějí.

U svíce sedí starý muž v chrámu,

Cítí, že brzy se pokloní Pánu,

Jenž spí, v Betlémě spí.

Ref.: Veliká hvězda nad stájí stojí,

září všem, kteří ve tmách se bojí.

Chci být tou hvězdou, svítit všem na Boží tvář.

2) Uprostřed noci, drženi stranou,

nemocní leží za městskou branou,

nevědí ještě o velkém dění,

které Bůh chystá, které vše změní,

když spí, naděje spí.

V řetězech hřích lid tiše brečí,

v nádvoří chrámu beránci bečí.

Bůh s nebe vidí všechny ty slzy

A tiše říká: „Bude to brzy.

Už spí, na světě spí.“